Praha pod tlakem přebytku taxíků: více aut v ulicích, tvrdší boj o každou jízdu

Pražský trh taxislužeb se v posledních letech výrazně zahustil. Podle odhadů dnes v hlavním městě jezdí přibližně 16 tisíc taxíků, přičemž růst souvisí i s rozšířením platforem typu Uber či Bolt. Z dostupných údajů vyplývá, že magistrát v roce 2024 evidoval téměř 16 tisíc registrací vozidel taxi (včetně tzv. alternativních taxislužeb), zatímco kolem roku 2010 šlo o necelé dva tisíce.

Proč kvóty v praxi nefungují

V debatách se pravidelně objevuje otázka kvót – tedy omezení počtu řidičů nebo vozidel. Současný systém je však nastaven tak, že úřady při splnění podmínek nemají prostor žádosti „zastavit" jen proto, že je trh přesycen. ČTK uvádí, že počet vydaných oprávnění není reálným obrazem stavu v ulicích i proto, že podle dnešních pravidel úřady žádosti schvalují bez ohledu na to, kde má žadatel pobyt.

I proto Praha spíše sahá po nepřímých nástrojích regulace – například přes zpřísňování požadavků na vozidla či další podmínky provozu.

"Pokud počet řidičů roste rychleji než poptávka, tlak se projeví buď na výnosech na řidiče, nebo na ceně jako hlavním rozlišovacím faktoru."

Co přebytek řidičů dělá s výnosy

Vysoká nabídka se na trhu projevuje jednoduše: při stejné nebo jen mírně rostoucí poptávce musí větší počet řidičů „sdílet" stejný objem jízd. Výsledkem bývá kombinace těchto jevů:

Dopady přebytku vozidel

• Více času bez zakázky (čekání na stanovištích, u letiště, v centru, nebo „online" v aplikacích)
• Tlak na cenu – zejména v segmentech, kde zákazník rozhoduje primárně podle výsledné sumy v aplikaci
• Vyšší volatilita výdělku – výraznější rozdíly mezi špičkami a slabými hodinami či dny

Při vysokém počtu vozidel se taxislužba zároveň posouvá směrem ke komoditě: rozdíly v kvalitě nebo zkušenosti řidiče mají menší vliv na poptávku než dostupnost a cena. Tento trend je viditelný zejména u platforem, kde zákazník často porovnává nabídky v sekundách a rozhoduje se bez osobní vazby na konkrétního dopravce.

Trh se mění i strukturálně

Přebytek vozidel obvykle posiluje velké hráče (platformy, flotily, dispečinky), protože dokážou pracovat se škálou, marketingem a stabilnějším přísunem objednávek. Zároveň platí, že vysoká konkurence zvyšuje citlivost trhu na pravidla – jakékoliv nové náklady či povinnosti se rychle přenášejí do reálné ziskovosti jednotlivých řidičů.

Růst počtu vozidel v Praze přitom není okrajový: podle materiálů, o které se opírala média, se tempo nárůstu po pandemii zrychlilo a magistrát popisoval meziroční přírůstky výrazně vyšší než v předešlém období.

Klíčová čísla

• Kolem roku 2010: necelé 2 000 registrovaných vozidel taxi
• Rok 2024: přibližně 16 000 registrací (včetně alternativních taxislužeb)
• Růst souvisí s expanzí platforem Uber a Bolt
• Tempo růstu se po pandemii zrychlilo

Závěr: problém není jen v pravidlech, ale v ekonomice nabídky a poptávky

Diskuse o regulaci taxislužeb v Praze se často zužuje na licence a kontroly. Samotná ekonomika trhu však hovoří jasně: pokud počet řidičů roste rychleji než poptávka, tlak se projeví buď na výnosech na řidiče, nebo na ceně jako hlavním rozlišovacím faktoru.

A to je dynamika, kterou žádná jednorázová legislativní úprava bez změny nastavení trhu zpravidla neodstraní.